Dnešní povídání bude tak trochu poctou. Poctou dvěma velkým osobnostem skotského whisky průmyslu. Konkrétně Alanu Winchesterovi z palírny The Cabrach, kde aktuálně působí jako jakýsi mentor, a Callumu Fraserovi, distillery managerovi z Glenfarclas.
Oba pánové strávili ve whisky průmyslu desítky let a dotáhli to na samotný vrchol. Přesto si pro naši českou delegaci udělali čas – více než dvě hodiny –, během nichž byli neuvěřitelně otevření, sdíleli detaily výrobních procesů a zkušenosti bez jakékoliv pózy. Co mě ale zasáhlo nejvíc, byla jejich pokora a přístup. Ani na chvíli se nepovyšovali nad „malinkaté české paliče“, kteří je přišli navštívit.
Naopak – šlo o přátelské mentoringové setkání. Ochutnali některé naše whisky a poskytli velmi pozitivní zpětnou vazbu. Měli upřímnou radost, že v Čechách vzniká whisky, která ve své podstatě ctí skotský model. Byli na naše palírny a paliče vlastně pyšní. Na to jak whisky děláme, i jakou ji děláme.
A tady se, podle mě, krásně ukázal rozdíl oproti části české whisky komunity, která k tématu často přistupuje stylem: „Kdo by nechtěl mít ve skleničce kus historie, že? Česká whisky se sice snaží, ale Skotové mají náskok jako maratonec, co už uběhl půlku trati, zatímco my si teprve zavazujeme tkaničky.“ Tato doslovná citace nechť jest ilustrací malosti a hlouposti v mnoho úhlech pohledu.
Přesto právě tyto legendy, kteří za svou kariéru vyprodukovali (a ještě jistě vyprodukují) miliony litrů destilátu, věnovali čas nám – prostě proto, že chtěli být součástí příběhu české whisky. A možná tím zanechají v komunitě českých whisky paličů hlubší stopu než ve své vlastní skotské historii… A to už je co říct.
Alan Winchester – The Cabrach
The Cabrach je malá, komunitní palírna. „Malá“ ovšem ve skotském měřítku – mají kotle o objemu 2 500 l a 1 800 l, a navíc menší experimentální kotel, ve kterém plánují pálit whisky pouze 1x. Na výsledek tohohle experimentu jsem opravdu zvědavý. Přestože je produkce zatím mladá, působí skvěle. Když na něco od nich narazíte, zkuste!
O Alanovi se dál rozepisovat nebudu – níže najdete krátké CV a skvělý video rozhovor, ze kterého hned poznáte, jak fajn to je člověk.
- The Cabrach - mentor
- Glenlivet - dlouhé roky master distiller
- Glenfarclas - 1975 - v roce, kde se narodil Kamil Kutina, díky kterému se naše expedice konala - začal Alan kariéru u whisky, jako průvodce. Postupně prošel všechny pozice ve výrobě.
⸻
Callum Fraser – Glenfarclas
Než začal Callum pracovat v Glenfarclasu, byl distillery manažerem v Deanstonu. Jeho cesta do whisky světa je zajímavá – původně pracoval jako pekař a do palírny nastoupil kvůli lepšímu platu. Postupně se propracoval přes všechny pozice až k vedení výroby. Nakonec ho zlákala nabídka z Glenfarclas.
Pro nás připravil opravdu exkluzivní distillery tour. Otevřeli jsme (a někteří z nás se v něm takřka vykoupali) spirit safe, vedoucí směny ukázal našim paličům řídicí software a zakončení proběhlo tam, kde je to nejkouzelnější – ve skladu.
Ochutnali jsme ročníkové whisky, na které nikdo z nás nezapomene – a nejspíš už je nikdy neochutná znovu. Nejmladší z nich měla 37 let (můj ročník – 1988), nejstarší byla z roku 1954, tedy ročník mého otce. K tomu ještě několik skvostů ze 70. a 60. let. Všechny to byly nenakouřené whisky, zrající v sudech po sherry – a všechny byly výborné. Nejlepší byla bezesporu právě ta z roku 1988. Zjevně prostě dobrý rok – narodil jsem se já i Callumova dcera.
Po návštěvě jsem ještě Calluma doběhl, abych mu daroval svou Glencairn skleničku s obalem, kterou jsem po celou dobu naší výpravy používal. Malý dar z vděčnosti, ze kterého se možná ještě vyklube spolupráce – Callum nám totiž krátce po odjezdu napsal, jestli bychom podobné obaly nemohli dodávat do jejich visitor centra.
Dnes drží ředitel centra v rukou náš prototyp – a třeba si jednou ze Skotska odvezete krásný kus české zručnosti i vy.
I k Callumovi přikládám krátké CV a rozhovor (vtipná je část o náboru do Glenfarclasu).
- Glenfarclas - dodnes ředitel výroby
- Burn Stewart Distillers - asistent ředitele výroby a poté ředitel výroby
- Deanston - start 2003 - od píky po ředitele výroby
⸻
Na závěr
Zpráva pro všechny, kdo dočetli až sem:
Je v pořádku chtít být součástí příběhu skotské whisky. Stejně tak irské, francouzské, italské nebo české.
Co v pořádku není – je povyšovat jednu nad druhou.
Každý, kdo to dělá poctivě (a v Česku je to podle mě 9 z 10), si zaslouží podporu.
Českou whisky, která si ji zaslouží, najdete tady 🥃
Seznam dílů:
- Skotsko 1.díl: Tři čuníci (paliči) na cestách.
- Skotsko 2.díl: Láska k produktu = spojený zákazník.
- Skotsko 3.díl: Kultura pití u nás a ve Skotsku
- Skotsko 4.díl: Dědictví, dlouhodobí přesah, vkus a autenticita.
- Skotsko 5.díl: Velikáni whisky průmyslu - pokora a rovnost.
- Skotsko 6.díl: Sudařina - nejřemeslnější část výroby whisky.
- Skotsko 7.díl: Spirit safe a důvěra celních orgánů v palírny | Kontrast v systému ČR.
- Skotsko 8.díl: Dlouhé staření destilátů.
- Skotsko 9.díl: Dopady výletu na produkci destilátů v ČR.