Bottle Battle #21 Radlík Andula vs. Raspenava Ananasovice

Přepis z videa:

Přátelé, bottle battle. Tentokrát je to Radlík Andula versus Raspenava Ananasovice, tedy taková „tequila severu“. Budeme zase trochu performativně nadávat na věci, které máme rádi.

Proč je lepší ananasovice z Raspenavy? Není tam žádné zbytečné vymýšlení názvů ani blendování pálenek, protože už základní věc byla skvělá. Je to čistá ananasová chuť, která podle nás bije i tequily. Ve vůni je kandovaný ananas společně s ananasem z plechovky. Je to všeobjímající a nádherné.

Andula je produkt čtyřnásobného vítěze palírny roku v naší vlastní soutěži. Radlík je známý čistotou a brutální ovocností svých pálenek, protože Kamil Kutina umí pálit a zachovávat esenci ovoce. Vybírá si podle mě jedno z nejdražších ovocí, aby měl to nejlepší.

Na Andule je zajímavé, že je to blend dvou druhů pálenek: ananasovice a kdoulovice. To je pro milovníky pálenek rozhodně nestandardní. Byl bych rád, kdyby se to dělo víc, protože blendy, kofermenty a kodestilace jsou u nás pořád dost neprozkoumaný svět.

Podle mě Andula ukazuje scéně, že se dá vytvořit produkt, který je unikátní, zajímavý a vytváří si vlastní kulturu. My jsme s Radlíkem kdysi udělali Hruždouli, což nebyl blend, ale kodestilace. Fermentovalo to zvlášť, ale destilovalo se to společně. Andula se destilovala zvlášť a pak se blendovala, jen nevíme přesný poměr.

Kdybych měl hádat podle chuti, řekl bych asi patnáct procent ananasovice a osmdesát pět procent kdoulovice. V Andule je opravdu cítit hlavně kdoulový profil. Ananas se dostavuje spíš na pozadí palety. Kdyby to nebylo napsané na etiketě, možná byste ho tam tolik nehledali, ale jako kdoulovice to funguje krásně. Ananasová složka tomu dává chuťový podklad, který kdoulový profil podtrhává a dělá to hodně pitelné.

Když to performativně otočíme, ananasovice je sice krásná a čistá, ale Andula má kdoulovou linku doplněnou drobným náznakem ananasu. Je výraznější, čistší a víc pálenka. Raspenava je zase víc „tequila severu“.

Kdo mě zná a někdy se mnou mluvil o alkoholu, ví, že si cením producentů, kteří prozkoumávají světy, které ještě nejsou úplně prozkoumané. U ananasovice z Raspenavy je skvělé, že palírník aplikuje kvasné profily typické pro rovníkové destiláty, jako jsou agricole rumy, tequily nebo mezcaly. Kvasí za vyšších teplot, s vyšší produkcí esterů, a jeho pálenky pak mají větší než jen ovocný projev. Jsou komplexnější a zábavnější.

Když chcete funky, zvláštní pálenku kvašenou na teplo, bude to Raspenava. Když chcete čistší pálenku od čtyřnásobné palírny roku, kvašenou ve vinifikátoru s řízenou teplotou, bude to Radlík.

Obě pálenky jsou dobré a obě zvláštní. Překvapuje mě, jak moc je Andula kdoulová. Ananas je tam opravdu jen náznakem a funguje to skvěle. Je to šarže 23 a v lahvi se mohla časem trochu proměnit.

Myslím, že se shodneme, že to jsou rovné pálenky, které přicházejí ke stolu s jinými vlastnostmi a jiným příběhem. Obě výrazně vybočují z tradiční produkce a obě tím získávají. Je to dobrá dvojice zajímavých kořalek, která se doma neztratí a do roka ji nejspíš dopijete.